Leden 2012 - Školní kurzy a skialpové přechody

V lednu se rozběhly naše tradiční kurzy. Od 7. jsme měli napilno hned na dvou místech. Palko Koyš, náš nový externí spolupracovník, učil prkno pro SSZŠ Litvínov ve Velké Úpě. Děti z této školy učíme již třetí sezónu. Palko vše zvládnul v pohodě a tímto mu děkujeme za spolupráci.

Ve stejném termínu se uskutečnil také první školní kurz v Alpách. Děti ze ZŠ Husovo náměstí Benátky jsme odvezli do Matrei in Osttirol. Zdejší areál prošel před několika lety rekonstrukcí a hlavně je propojen se střediskem Kals am Glockner. Toto spojení udělalo ze dvou malých středisek lokálního významu plnohodnotný alpský skiresort. Během pěti dní jsme jezdili nejen v Matrei, ale v úterý i St. Jakob in Defferegental. Sněhové podmínky byly naprosto fantastisch a zejména ve středu jsme mohli rozjezdit i spousty krásného prašanu podél sjezdovek. To vše pod dohledem třítisícovek Vysokých Taur a samozřejmě nejvyšší hory Rakouska - Grossglockner 3798m.n.m. Honza střídal tradičně výuku lyží i prkna a nechyběly ani večerní přednášky. Zážitky byly tak silné, že už před pátečním odjezdem domů jsme začali spřádat plány na další rok. Nezbývá mi, než všem dětem i učitelům poděkovat za super pohodový týden a těšit se na další rok...

Ještě před odjezdem do Alp jsem (Honza) vedl partu holek na skialpech přes Krkonoše. Před prvním lednovým víkendem se přes Riessengebirge přehnal orkán Andrea a množství nového sněhu a silný vítr nás přinutil změnit původní trasu. Nakonec jsme vyrazili v pátek večer ze Špindlu na Medvědín a odtud na Zlaté návrší. Tam se do nás opřel vítr plnou silou a další úsek na Labskou boudu byl opravdu silným zážitkem. Na chatu jsme přišli kolem půl jedenácté večer. Jirka s Lenkou, kteří se opuštěné Labské ujali a 27.12.2011 ji otevřeli, na nás počkali i s večeří. V krbu praskal oheň, pivko bylo fajn a zelňačka taky. Držím ti Jirko palce, aby se ti podařilo Labskou pořádně rozhýbat. Když jsem seděl u krbu, měl jsem pocit, že jsi tu atmošku z Luční přenesl sem (více na www.labskabouda.cz). Ráno jsme vyrazili na Sněžné jámy, nicméně mlha hustá tak, že by se dala krájet, nám jámy schovala. Tak snad někdy příště. Přes Martinovku, Ptačí kameny jsme došli na Špindlerovku. Odtud nás čekal závěrečný úsek po pláni na Luční. Upřímně řečeno nebýt tyčí, byl by tenhle kus téměř nemyslitelný a GPS a buzola by přišly sakra vhod. Na Luční jsme dali zaslouženou polévku, ošetřili puchýře a poslechli si kus přednášky Víti Kořízka, který tu měl v tomto termínu Lavinový kurz. Následný večírek neměl, myslím, chybu. Poslední den jsme zakončili nádherným offpistem na Klínovkách a pak už jsme doskotačili na Pláně a sjeli dolů do Špindlu. Holky díky za statečnost a vytrvalost. Musím říct, že fakt nejste z cukru :-)

V sobotu 14.1. nad ránem jsem dorazil Matrei a autem frčel do Úpy, kde začínal další školní kurz. Tentokrát pro jazykovou školu z Litvínova. Program byl tradiční, od sobotního odpoledního rozježdění až po páteční závody. K ruce byl Kráťa a oproti předchozím kurzům jsme družstva dost mixovali a vyměňovali mezi sebou. Vydatně nám pomohl i Krakonoš, který dopřál dětem dva krásné slunečné dny a jinak nás téměř denně zasypával novým sněhem. Takové offpistíky jsme v Čechách dlouho neměli. Samozřejmě došlo i na večerní přednášky. Kráťovi díky za pomoc a všem dětem za príma přístup. Gratuluji jim k pokrokům, které udělali a budu se těšit na nějaké další setkání :-).

Sotva jsme v pátek 20.1. rozdali s Kráťou diplomy a certifikáty o absolvovaní, naskočil jsem znovu do auta a přesunul se do Špindlu. Tam jsem měl sraz s partou z Plzně a na programu byl opět skialpový přechod části Krkonoš. Za poslední dny napadly tuny sněhu a tak jsme stejně jako posledně zvolili cestu přes Medvědín a Zlaťák. Na chatu jsme došli opět po 22. hodině a počasí na Zlaťáku bylo hodně podobné tomu z před črtnácti dny. Večerní pivko a polívka na Labský bylo super. Ráno opět v mlze a větru na Sněžné jámy. A protože počasí na hřebenech bylo dost nevábné, sjeli jsme přes Martinovku níž a pofrírajdili na Brádlerovkách. Ve špindlerovském centru proběhl svařák. Lanovkou jsme si pomohli na Pláně a chvátali na Klínovky za dalšími prašanovými orgiemi. Třešničkou na dortu byl pozdní oběd v krásné stylové hospodě Nová Klínovka. Rozhýbat kulajdou zmožená těla a překousnou vítr na Koňce sice trochu přemáhání dalo, ale přesně s příchodem tmy jsme vstoupili do Luční boudy. V neděli jsme si ještě mákli ke k Výrovce, tam už se vítr utišil a my se mohli skoro utopit v prašanu na Rennerovkách a Husích boudách. Ze Strážného spadá do Vrchlabí několik nádherných luk. Tak přesně ty jsme si dali na závěr jako zákuseček :-). Parto díky za fajn víkend a dodatečně smekám před holkama a před jejich statečností...