Tatranské klasiky a první skialpy

Letošní babí léto nebylo tak intenzivní, jako minulý rok. Nejteplejší dny dorazily až na konci října. A to do celé Evropy. Nádherné počasí bylo o třetím říjnovém víkendu i v Tatrách. Byl by to skoro hřích, nevyrazit do stěn. Během tří dnů jsme s kamarádem Milanem vylezli tři nádherné cesty. V sobotu jedeme lanovkou z Lomnice na Skalnaté. K našemu úžasu sedačka na Lomnické sedlo nejezdí a tak šlapeme pěšky. Po řetězech slézáme do Téryho kuloáru, který je plný lidí. V Hokejce, kterou chceme lézt, nikdo není. Nastupuje do ní Vítek s Hankou, ale ti jsou rychlí a tak je následujeme a navzájem si nijak nepřekážíme. Hokejka je krásná, vyčištěná cesta a v podstatě jediný problém dnes překvapuje místo v předposlední délce. Za 3,5 hodiny sedíme na pivku na Lomničáku. Proslaníme Puškáše a do tmy akorát stihneme dojít na chodník a valíme dolů na Zámku. Druhý den se do západní Lomnice vracíme a jdeme si vylézt Puklinu v platni od Pochylého. Krása střídá nádheru. Cesta je snad ještě hezčí než Hokejka. Velkým rozdílem je, že cestu je třeba kompletně odjistit vlastním matrošem. Po sestupu na Skalnaté zjišťujeme, že slovenské ekonomice se mimořádně daří:-). Lidí je sice všude mraky, další sestupují, je nádherné počasí, ale hospoda je v 16,03 kompletně zavřená :-))). To nám hlava nebere. Poslední den lezeme Petríkovu cestu na Baranie rohy. Cesta je méně lezená, místy i dost zarostlá lišejníkem, ale určitě stojí za to. A výhledy na Belanky a severní Kežmarák jsou úchvatné.

O týden později, 28.října, s Michalem a Lubošem vyndaváme z auta lyže v Peci. Nedělám si srandu. Počasí se totálně zlomilo a my jdeme na prní skialpovou túru přicházející zimy. Nejsou to bůhvíjaké prašanové orgie, ale je to první sníh. Po Javoru a kolem Husovky na polívku na Kolínskou a pak ještě na Bramberk. No a pak už first descent do Pece.

V pondělí a úterý se s Romanem účastníme školení Dynafitu na Dachsteinu. V pondělí přijíždíme a i dole u chaty je 30 cm prašanu!!! Normální úlet. V úterý jedeme na plató testovat lyže a nový model bot. Prašan tu je bohužel sfoukaný do desek. Ale stejně jako v Peci...je to prostě první sníh. Dáváme tři sjezdíky a po kávě mizíme domů.